samostatné výstavy:
Graffity, Karlín Studios, Praha 2010
Dekonstrukce Guernicy, Dům umění, Brno 2009
Back to nature, ETC 2009
Ilegal particip no. 2, IZRAHELL 2009
Go Into Yourself, Divus Unit 30 London 2008
Ilegal particip no. 1, Designblok 2008
Nigdo, Karlín Studios 2008
Ovoce stromů rajských jíme, NoD Roxy 2007
Plexi, České Budějovice 2007
Dělník umění, Karlín Studios 2006
AM 180 2005
Dobrý nápad, Galerie NOD, Praha 2004
Nic není, Galerie Display, Praha 2003
Remixy, Galerie MXM, Praha 2000
Die Kunst ist unser Leben, NG Praha 1999
Vize a iluze, Špálova galerie, Praha 1998
Goldfinger, Galerie AVU, Praha 1997
Tak pravil Buddha, Galerie Velryba, Praha 1995
Enda a Špína, Galerie Obecní dům, Praha 1992
skupinové výstavy:
Prague Biennale IV, Praha 2009
Text.cz, Galerie Štenberg 2008
Hrubý domácí produkt, MK Praha 2007
Safe, Karlín Studios 2007
Shadows of humor, Wroclaw 2006
Neutral, Motorenhalle, Dresden 2004
Eastern Alliance, Berlin 2004
Blízká setkání třetího druhu, NOD, Praha 2003
Ostensive II. České Centrum, Berlin 2002
Criss-cross, Broumov 2001
ÜberlebensKunst, KV Berlin 2000
Konfrontace, České centrum, London 2000
Maxisklad, Galerie Mánes, Praha 1998
Snížený rozpočet, Galerie Mánes, Praha 1998
Diplomanti, Strahovský klášter, Praha 1997
4 umělci, Galerie MXM, Praha 1996
Villa, Richterova vila, Praha 1995
Hybernatus, Galerie AVU, Praha 1995
AVU výstava, Galerie u Hybernů, Praha 1990
Oficiální prohlášení redakce časopisu Umělec
k dílu Ivana Voseckého „Kill Them All“
Praha 21. 6. 2004
Společnost umělce odsunula do ghett, kterým říkáme galerie. V nich se plně respektuje právo na svobodu vyjádření. Dialog s veřejností se tím však omezil. Na veřejná prostranství se umění většinou dostane pouze za předpokladu, že je bezzubým estetickým doplňkem nebo přitakává převládající ideologií své doby.
Základním právem umělce je vyjadřovat se svobodně a to i k nejožehavějším tématům. Zkušenost s komunistickým režimem nás naučila žádat právo na dialog ve všech oblastech. Demokracii jsme přijali jako příslib komunikace, která může přinášet neshody, ale zároveň bude vyjadřovat úctu k myšlení každého jedince.
Český umělec Ivan Vosecký vytvořil nápis Kill Them All, aby upozornil na přítomnost násilí a nenávisti v dnešním světě. Nelze jej vykládat jako útok na žádnou konkrétní osobu nebo instituci, protože nemá jmenovitého adresáta. Je pouze na nás, jestli se budeme cítit obviněni. Ivan Vosecký se obrátil na svědomí každého člověka. Postavil ho tváří v tvář formulaci, která vyjadřuje nejhrubší formu projevu násilí. Přitom nás obklopuje v médiích, počítačových hrách, hudebních nahrávkách…To, že ji jsme schopní tolerovat, je-li předkládána jednotlivci, ale nejsme ji schopni akceptovat, když vstoupí do nad-osobního prostředí, poukazuje ze všeho nejvíce na disharmonický vztah osobního a veřejného života. Agora by podle této pokroucené praxe měla být změněna na mrtvý a duchovně vyprázdněný prostor dopravy do zaměstnání, na totální ne-lidskou abstrakci.
Ivan Vosecký především odmítá jakoukoli formu útlaku a násilí. Často poukazuje na jazyk jako na způsob uplatnění moci. Aby odhalil, jak trapná je moc a násilí, může využít některé jejich rysy. Proto provedl nápis Kill Them All tak, aby byl vidět zdaleka. Aby nás obtěžoval podobně jako nás obtěžuje každý nátlak. Hledá slovník, který sice není politicky korektní, jenže právě díky tomu ukazuje hranice naší ochoty zamýšlet se nad vlastním chováním.
Jinak řečeno: Vrah zabíjí a umělec na ukazuje, že zabíjí a co k tomu používá. Umělec odhaluje vrahovu nekontrolovatelnou touhu po nadvládě. Odhaluje jeho vlastní omezení.
Jsme obklopeni násilím a máme to štěstí, že si smíme klást otázky, proč je tomu tak a co s tím jako jedinci můžeme dělat.
Výstava Eastern Alliance se dotýká celého spektra témat, která se objevují v současném českém umění. Profiluje myšlenky, které v Čechách sdílíme. Shrnuje podobu života v lokálním i globálním měřítku, návštěvníky vystavuje charakteristickým rysům mezilidských vztahů, zachycuje člověka v síti institucionálních a ideologických struktur tak, jak ovlivňují jeho osobními prožitky a kreativitu. Násilí, moc a nenávist se českých umělců rovněž dotýkají. Umění se k nim chce vyslovit, protože je součástí společnosti. Stojíme za dílem Ivana Voseckého, protože svému okolí klade velmi důležitou a složitou otázku.
Jiří Ptáček
Šéfredaktor časopisu Umělec
